Internet vs. realita
V dnešní éře internetu se i těžiště D/S (nejen) komunikace přesouvá tímto směrem, ale....
Domnívám se, že je možno tvrdit nedobrou skutečnost, že dnes na nejnavštěvovanějších internetových portálech u nás nenalezneme seriózní platformu, kde by předmětem diskuze byla problematika D/S (a též S/M, BDSM, atd.).
Přestože zde existují stovky chatových místností nebo fór, teoreticky a zevně svými názvy evokující sounáležitost s těmito tématy, prakticky je skutečným obsahem zde vedených diskuzí převážně prázdné tlachání o ničem, vzájemné exhibování, rádoby kamarádské plácání po zádech, spiklenecké posílání smajlíků a neustálé zdravení a loučení se s příchozími, odchozími a průchozími.
Člověk se zde v lepším případě dozví, jak upéct bábovku či jak uštrikovat nadkolenky, což jsou sice možná témata ze života, nicméně D/S poněkud vzdálená.
"Pánové" zde většinou inzerují "ůroveň a skušenosti" a vše vysithující konverzací ve stylu "čubko k noze" se snaží ulovit nějakou tu subinku.
..., ale namísto dominance je cítit omezenost, upocenost, umaštěnost, to vše na pozadí pobryndaného umakartu čtvrté cenové skupiny, kolomazi za nehty a slámy, čouhající z bot.
"Paní" v sobě zase, po půl století, s blížícím se přechodem, přibývající nadváhou, sílícím pocitem ujíždějícího vlaku, poté, co od nich utekl manžel, náhle objevily skryté dominantní sklony a teď vytáhly to nandat subíkům, za všechny pokořené ženy světa, nebo se alespoň tou představou opájí v těch závratných chvílích, strávených u počítače.
"Subinky" vesměs trpí latentním onemocněním egocentrismem, feminismem a neúspěšně potlačovanými dominantními sklony.
Komunikují zpravidla takzvanou "ich formou": "já, já, já ..." a od Pána čekají "čím je zaujme", "jak je pobaví" nebo "si je jinak zaslouží".
"Virtuální a zaručeně pravé subinky", zpravidla v pubescentním či teangerovském věku, se dožadují "tvrdého výcviku, ale pouze po netu".
Samostatnou kapitolou a frekventovaným jevem je promiskuita části zdejší komunity, kdy někteří tímto vyhlášení submisivní jedinci, pravidelně a v krátkých časových úsecích cirkulují od jednoho dominanta k druhému a neustálým testováním kvality zdejších Pánů a Paní patně dokazují svou oddanost věci D/S.
Musím se přiznat, že pro mne osobně - jako pro dominanta - když pominu oprávněné obavy z toho, zda s novou subinkou nezískám nevyžádaný dáreček, je x-tá pozice na seznamu (či spíše na Seznamu) a vlastnictví takovéto "vzácné unikátní trofeje" poměrně neatraktivní záležitostí.
Po letitých osobních zkušenostech s internetem - a to navzdory tomu, že jsem díky němu objevil několik subinek předchozích i další mně vzácné osoby - si troufám tvrdit, že to, co bychom dnes na internetu mohli vnímat jako D/S scénu, komunitu a její představitele, je spíše karikaturou a negací všech podstatných hodnot a filozofií D/S.
Snad každý, kdo se zajímá o D/S, asi četl knihu Příběh O, která je někdy (a já se domnívám, že právem) označována za bibli D/S.
I když má tato kniha své dobové zasazení a reálie, její idea, podstata a poselství zůstávají obecně platné, nadčasové a nutí člověka minimálně k různým srovnáním a otázkám. Jedna z těchto otázek, které si můžeme klást, například zní:
Kolik dnes najdeme ušlechtilých a distingovaných skutečných dominantů - jako byl Sir Stephen - a kolik oddaných a pokorných
skutečných subinek - jako byla slečna O.?