Klečení
Klečení je velmi ponižující a v nejostřejší verzi i velmi bolestivé s výborným výchovným efektem. Dokonale připomíná postavení ženy.
Umístění klečící ženy nemá žádná omezení, zda klečí čelem či zády ke zdi, v koutě či na středu místnosti.
Optimální je čelem ke zdi v rohu místnosti.
Zásady pro provedení trestného klečení
- nesmí měnit své místo nebo se hýbat. Každý pohyb je potrestán výpraskem či prodloužením doby klečení (případně obojím). Ke kontrole nehybnosti lze na hlavu položit knihu či sklenici s vodou.
- doba klečení není nijak omezena, čím je delší, tím lépe.
Klečení lze různě ztížit a udělat tak z něj skutečně nepříjemný trest
- klečení na valše, hrachu či podobné podložce způsobí již po několika minutách palčivou bolest, která bude brzy nesnesitelná.
- Lze je ztížit povelem k předpažení rukou a jejich zatížením zátěží nebo výchovnou pomůckou. Tím se upevní její fyzická kondice, za pokrčení rukou nebo pád zátěže, přísně potrestat.
- Lze také mezi půlky umístit rákosku nebo jezdecký bič, který pak žena drží, aniž by se dotýkal země. Lze doporučit zvlášť po obsolvování výprasku .
- K maximálnímu ponížení lze nechat klečet i před návštěvou. Kromě ponížení se může díky své nahotě pochlubit i stopami výchovy. Žena klečící čelem ke zdi v rohu místnosti, kde se s návštěvou trávíte odpoledne či večer každopádně poskytuje zajímavé téma k rozhovoru či výměně zkušeností.